Vyhledávání


Kontakt

Kateřina Hanušová
Kutná Hora

+420 733 505 378

E-mail: mac.caitlin@gmail.com

Sezóna zakončena triumfem

09.10.2011 20:11

Podzimní víkend 8.-9. října 2011 se nesmazatelně zapsal do softbalového deníku kutnohorských Samurajů. Už po páté jsme vyrazili na tradiční pardubický Lasky Cup, a to v téměř plné sestavě: Pepča, Ája, Káča, Radim, Lukáš, Hanka, Ryba, Lucka a v Pardubicích na nás čekala posila tria Oli + Romále + Vlasta. Měsíc před turnajem jsme si ještě střihli dva tréninky a v sobotu dopoledne za deštivého nevlídného počasí jsme vlítli do Krtkovy arény, kde už na nás čekali soupeři z týmů Táhla, Vořežpruti, Pasos Seňoritas, Bubba´s Team a Ramovka.

Hned v prvním zápase jsme narazili na několikanásobné vítěze Vořežpruty a trochu překvapivě jsme je porazili poměrem 13:9. No, překvapivě. Popravdě Vořežpruti dost slevili ze svého standardu a my jsme hráli opravdu svědomitý softbal. Nic nám zásadně neutíkalo přes vnitřní pole, při hře jsme se vyhnuli zmatkům a na pálce byly znát ty dva zmíněné tréninky. Přestože soupeř zkusil na závěr ještě malou fintu s úmyslně zahraným autem a prodloužil tak zápas o jednu směnu minutu před koncem hrací doby, skóre už na svou stranu nedostal. V dalším zápase proti dívčímu týmu Pasos se nám osvědčila najetá strategie uhrát v první a druhé směně takový počet bodů, který jsme schopni do konce zápasu ubránit. Proti Pardubkám jsme ještě dokázali sérií erorů zdramatizovat zápas při dohrávce soupeřek, ale výsledek 9:5 byl nakonec znovu v náš prospěch. V zápase s Ramovkou nám trochu odešla pálka, ale soupeři naší slabiny nevyužili a podlehli nám 6:4. Zmrzlí ale spokojení se třemi výhrami jsem se jeli domů vyspat na nedělní výzvu Bubba´s Teamu a Táhel. V prním nedělním zápase jsme nastoupili proti prvně jmenovaným a odehráli zápas v pohodě a bez dramatickým zvratů do stavu 9:2. V zápase s Táhly nám šlo tedy o celkové prvenství v turnaji. Z Táhel jsme měli patřičný respekt, ale do zápasu jsme nastupovali v dobré náladě, protože jsme věřili, že si můžem dobře zahrát. A taky že jo ;-) Naše strategie zahrát co nejvíce bodů v úvodu hry nevyšla, a tak jsme museli hlavně dobře bránit v poli. Pepča si za svoje bránění na pozici shorta vysloužil diplom nejlepšího polaře turnaje a Ája si svým zákrokem v poli vysloužila úctu týmu i diváků. Soupeře jsme neprůstřelnou obranou pustili pouze ke dvěma bodům a těch našich pět nám zajistilo historické první místo a krásný pohár.

Počasí mohlo být lepší, ale to vítězství mě osobně tak hřálo, že jsem na cestu domů ani nepotřebovala bundu. Chtěla bych poděkovat Romálemu za skvělou organizaci celého turnaje,navíc všechny týmy přispěly k úžasné atmosféře turnaje a samozřejmě velký díky patří mým skvělým spoluhráčům, kteří svými výkony zakryli moji zoufalou snahu na pálce.

Ještě nevím, jak to uděláme, ale chci věřit, že se příští rok zase sejdeme na někém slowpitchi.